Původ mýdla jako takového se hledá těžko. Prvenství je připisováno Sumerům, Římanům i Řekům, a pověsti o vzniku mýdla se občas jedna druhé hodně podobají. Jeden z mýtů praví, že původní vlastí mýdla je řecký ostrov Lesbos. Vody v okolí chrámu, kde se obětovávala zvířata bohyni Artemis, s sebou často unášel zvířecí ostatky a spálený tuk, který tvořil na vodě žlutavý zákal. Místní ženy, které v potocích praly, si všimly, že je prádlo čistější, když je voda žlutá.

Básnířka Sapfó prý popsala tento jev v jedné ze svých básní, a místní na její počest nazvali proces vzniku mýdla „Saponopiisi“. Mýdlu se v řečtině říká sapúni. Řekové prý takto pochopili, že základní přírodní materiál pro výrobu mýdla je tuk. A použili to, co se nalézalo v dostatečném množství v okolní přírodě - olivový olej. Tak se zrodilo čisté olivové mýdlo.

Starověcí Řekové a Římané používali olivové mýdlo dvojím způsobem - jako lék na rány a jako prostředek pro dokonalou hygienu. Jednou z dneškem trochu pozapomenutých řeckých a římských zkušeností je fakt, že masáž za pomoci přírodního olivového mýdla pomáhá zpevnit pokožku a svaly. Starověcí atleti na tohoto pomocníka nedali dopustit! Tehdejší kult krásného těla si navíc žádal sametovou kvalitu obličeje i celého těla, a tu po sobě olivové mýdlo zanechává. Používalo se i na vlasy, a lidé byli nadšení z objemu a lesku, který dávalo jejich účesům. Matky navíc olivové mýdlo považovaly za jediný prostředek vhodný k hygieně citlivé dětské pleti.

Mýdlo můžete objednat ZDE